JOSEF KOSTOHRYZ

Představuje typ básníka metafyzického, ovšem nikoli náboženského. 

* 25. 12. 1907, Křenovice u Bechyně - † 24. 5. 1987, Praha

V dubnu 1952 byl v procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen pro velezradu na doživotí. Podmínečně propuštěn byl v prosinci 1963 a rehabilitován až po své smrti roku 1990.

Ve sbírkách Rekviem (1944) a Až zkamení (1946) ho jeho metafyzika vede k pocitu viny a tragičnosti života, a zejména k abstraktnímu a hermetickému vyjadřování. Dlouhým veršem a hromaděním metafor navazuje na Březinu a perspektivou absolutna na máchovské tradice české poezie. Po více než dvacetiletém nuceném odmlčení vycházejí sbírky Jednorožec mizí (1969), Přísný obraz (1970), Eumenidy (1981) a Melancholie (1991), v nichž se Kostohryz protrpěl k chápavému odstupu. 

Účinkovali: Alžběta Filipová, Michal Bumbálek, Lukáš Rieger

Úvodní slovo: Alena Blažejovská

Hudební doprovod: Pavel Čeněk Vaculík